Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

ČEŠI a MAĎAŘI v C&K monarchii

ČEŠI a MAĎAŘI v C&K monarchii

Češi a Maďaři byli staletí rovnocenými národy uvnitř monarchie. To se změnilo: 

    Krom zmenšení mezinárodního vlivu Rakouska znamenala porážka u Hradce Králové (1866) rovněž nebezpečné zesílení nacionalismu uvnitř země a další oslabení moci panovníka. Vedla též  k dosažení toho, o co se politická scéna Uher už dlouho pokoušela: dualismu a , tedy velké autonomie pro Uherské země.  Rakousko-uherské vyrovnání mělo přispět  k vnitřní stabilizaci země, jenže bylo trnem v oku řadě slovanských národů, které monarchii obývaly a na něž se s autonomií nedostalo. Kterým zejména, asi netřeba zdůrazňovat.
    Sapér Vodička věděl...

        Bitva u Hradce Králové a porážka rakouských vojsk znamenala mnoho i pro české země:   Nebylo to jen drancování pruskými jednotkami a přímé následky války, ale poté zklamání z následujícího vývoje. Po vyhlášení dualismu totiž česká politická scéna nedokázala řádně zareagovat a v dalších dekádách se snažila vlísat se svými požadavky na Vídeňském dvoře, což se ukázalo být špatnou strategií. 
       Následné spory s představiteli německé menšiny na území českých zemí, neúspěchy v prosazení „rakousko-českého vyrovnání“ i mnoho dalších příčin vedlo k vyostření situace a zesílení národnostního cítění a vzestupu Slavjanofilství, zejména ve vztahu k Rusku.  Také je dobré si připomenout období Bachova absolutismu, národní obrození, útlak svobodomyslné inteligence (nejen případ Havlíček) a další...  To nakonec znamenalo zatrpknutí mnoha občanů české národnosti a ve své podstatě vedlo až k odmítnutí poslušnosti císaři prostými vojáky (zběhnutí) a významnými osobnostmi české politické scény během 1. světové války. Nadšení, s nímž šli Češi do Velké Války výstižně vyřkl starý pasák v ovčíně  kdesi za Strakonicemi: "A von tu vojnu náš císařpán nevyhraje : vono néjni žádný nadšení do války; poněvadž von , jak říká pán učitel ze Strakonic, se nedal korunovat; ať si teďka maže jakseřiká komuchce med kolem huby! Dyš si lumpe starej slíbil, že se dáš korunovat, taks měl držet slovo! Teďkonc se na tebe každej vykašle"  (J.Hašek-Švejkova Budějovická anabáze)

      Masaryk nakonec správně využil vzniklou situaci a konec války mu poskytl unikátní příležitost, kterou bezezbytku  využil k vytvoření samostatného státu.

     Vztah k Maďarům byl po vyhlášení  vzniku Rakousko-Uherska roku 1867  plný závisti, zatímco Maďaři si nenechali ujít příležitost, aby demonstrovali svoji "nadřazenost". Připomínalo to zvednutý nos panského lokaje v livreji nad  podkoním... Důsledky ale byly takové, že Maďaři si na frontě nedali pokoj , aby nebagatelizovali vojenské úspěchy Čechů a s výroky o "slovanských zrádcích"  nerozkládali fakticky armádu zevnitř.  Haškův popis Maďarského přístupu k Čechům ve Švejkovi  (např. scéna z Kyrályhidy a monolog plukovníka Schroedra  lze označit za docela realistický a výstižný).

      Přízrak sapéra Vodičky se ostatně vznáší nad oběma národy podnes...

      Nazávěr je od věci připomenout vztah obou národů z hlubší minulosti - mnoho vpádů na naše území přišlo z Maďarska (Uher) a Uhři byli často spojenci našich nepřátel. Tak třeba Bitva na Moravském poli...  Ale ani Češi nezůstávali pozadu.  Není tedy zas tak divu, že to dospělo za první války ke vzájemné nenávisti.  Co na tom, že si v zákopech užívali stejnou bídu jedni i druzí...

TOPlist